Pivovar

Pivovarnictví v Jindřichově

Roku 1589 byl v Jindřichově postaven pivovar jako vůbec jeden z prvních pivovarů na Moravě. Pivovar od svého založení vystřídal několik majitelů. Za zakladatele je považován Jan Pavlovský z Pavlovic. Po roce 1635 se dostalo celé panství za 39 000 zlatých do rukou hraběti Janu Jiříkovi z Hodic a jeho rodu z nedalekých Slezských Rudoltic, který se staral o jindřichovský pivovar celých 100 let. Až roku 1739 bylo panství prodáno za 60 000 zlatých tehdejšímu říšskému kancléři Janu Kryštofovi, svobodnému pánu z Bartenštejna, který byl rádcem na dvoře císaře Karla VI. a jeho dcery Marie Terezie. Jeho rod spravoval panství do roku 1866, kdy zemřel po meči poslední potomek tohoto rodu Josef. Tento rod je pochován v kostele Sv. Mikuláše v Jindřichově. Posledním soukromým majitelem, který dal pivovaru dnešní podobu, byl železniční průmyslník baron Albert Klein von Wiesenberg (Loučná nad Desnou). Barona Kleina pojilo pouto k Jindřichovu díky Amelii Langerové pocházející z Damašku, se kterou se roku 1841 oženil v Třemešné. Baron Klein koupil panství i pivovar roku 1868 také za 60 000 zlatých. Později jej spolu se svým synem Friedrichem rozšířili o lihovar. Posledním majitelem byl vnuk barona Kleina Dr. Adalbert Klein, který jej nechal roku 1926 celý zrekonstruovat a dal mu název

Silesia Brauerei und Malzerei - aktien gesellschaft
Hennersdorf, Schlesien
(Slezský pivovar a sladovna, akciová společnost Jindřichov, Slezsko).

Dr. Adalbert Klein během rekonstrukce pro pivovar vybudoval samospádový vodovod s přívodním potrubím v délce asi 3 km. Ječmen a brambory sklízel na vlastních polích, čímž získával lacinou surovinu jak pro výrobu piva, tak i lihovin. Vodu využíval z místního Svinného potoka. Roční produkce tvořila 12 000 hl piva. Vařilo se tu 10°, 12° a tmavé 18° pivo. Dr. Adalbert Klein učinil z pivovaru akciovou společnost. Rod Kleinů z Wiesenberga vlastnil panství, zámek a pivovar až do roku 1945, kdy jim byl celý majetek se 400letou tradicí na základě Benešových dekretů zkonfiskován.

Po válce od roku 1948 – 1952 byly majitelem Moravskoslezské pivovary n. p. V roce 1951 převzal pivovar od Augustina Novotného první jindřichovský sládek pan František Jiřík. Poté byly majiteli Opavské pivovary, n. p. a Ostravské pivovary n. p., které vařily 12° Slezovar nebo 14° Silesia Porter a později i Ostravar 12° světlý ležák. Do sedmdesátých let se tu také vařilo nošovické pivo. Po ukončení tradičního pivovarnictví spěl celý areál k zániku. Vybavení bylo převezeno do pivovaru Golčův Jeníkov a bývalý pivovar začal sloužit místním Státním statkům Bruntál, odštěpný závod 02 Jindřichov např. jako sklad brambor a hnojiv. Nakonec byl celý komplex přebudován na mísírnu krmiv. Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež sídlící v bývalém zámku, který s bývalým pivovarem tvořil jeden celek, se pokoušel areál účelově využít. Pozemkový fond ČR věnoval pivovar Ústavu sociální péče bezúplatně. Bohužel nedostatek finančních prostředků přinutil Ústav sociální péče budovu Pozemkovému fondu ČR vrátit a od té doby celý objekt chátral. Nedochoval se ani vzácný erb pánů z Wiesenberga - dva páry tisknoucích se rukou s latinským nápisem „Concordia et Labore“ neboli „Svorností a prací“ nade dveřmi v bývalé varně. V současné době je areál v soukromém vlastnictví.

Všichni majitelé Jindřichovského pivovaru do roku 1970:

Jan Pavlovský z Pavlovic 1589

Hanuš Pavlovský z Pavlovic 1612-1635

Jan Jiřík Maxmilian z Hodic 1635

Ludvík Maxmilian, Maxmilian Jiří –1689 a Julius Leopold z Hodic

František Antonín z Hodic 1689

Josef Tadeáš hrabě z Hodic umírá 1739

Jan Kryštof z Bartenštejna 1739-

Josef Filip Kryštof z Bartenštejna umírá 1784

Antonín Karel z Bartenštejna 1784-1829

Emanuel z Bartenštejna 1829-1838

Josef z Bartenštejna 1838-1866